GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

přenést do různých prostředí a světů, imaginárních i na realitě 
založených. A v nich pak nabídnout cennou zkušenost, komplexním 

multismyslovým prožitkem podpořit předávané informace. Cíleně 
tak využíváme pozitivního efektu zásad názornosti, komplexnosti a 

individuálního přístupu. Z nepřeberného množství témat vhodných 

pro realizaci v rámci snoezelenu jmenujme les, život v trávě, roční 

období, podmořský svět, barvy duhy, africké rytmy, život v džungli, 

meditační tibetská hudba apod. Třetí, ale jistě nezanedbatelnou 

možností, jak multismyslové prostředí využít je pojetí snoezelenu, 

jako prostředí vhodného pro terapeutickou činnost. Zde, stejně jako 

v případě podpůrné edukační metody, je kladen důraz na 

kompetence a kvalifikaci průvodce. Mimo proškolení přímo 
v 

oblasti snoezelenu je důležité vzdělání také v daném 

terapeutickém konceptu, který chceme případně ve snoezelenu 

aplikovat. O využití multismyslového prostředí pro terapeutickou 

činnost můžeme mluvit jedině tehdy, pokud sledujeme předem 
stanovené terapeutické cíle, pozitivní terapeutický efekt a posun v 
dalším vývoji klienta. V 

průběhu terapie tak dochází ke změnám v 

prožívání a chování klienta. Vycházíme zde z komplexní 
diagnostiky, podrobné znalosti klienta a vedeme si podrobné 

záznamy, vyhodnocení a evaluaci terapeutické činnosti (Filatová, 
2014). Vítané je také prolínání s dalšími terapeutickými koncepty, 

za všechny uveďme muzikoterapii, dramaterapii, biblioterapii, 

aromaterapii, arteterapii, ergoterapii či animoterapii, bazální 

stimulaci, Vogelův koncept prenatálních místností nebo míčkování 

(Filatová, Janků, 2010). 
 
 

5.

 

ZÁVĚR 

 

Jak je patrné, multismyslové prostředí snoezelen místností je 

místem, které je už ve své podstatě tvořeno na základě dobré 
znalosti klienta a apriori vyc

hází vstříc jeho potřebám a specifikům. 

Je proto přirozené, že právě v tomto prostředí vytváříme atmosféru 

bezpečnosti, přijetí, akceptace a pohody a nabízíme prostor 

maximálně přístupný klientovi ve všech ohledech jeho potřeb 
a 

vnímání. Právě tato přístupnost může být důvodem, proč v daném 

prostředí dosahujeme pozitivního snoezelen efektu a dáváme tak 

příležitost k naplnění edukačních či terapeutických cílů. Věříme, že 

snoezelen prostředí má svá opodstatnění a široké uplatnění v 

dnešních hektických a náročných dnech. 
 
Zdroje 
 
1.

 

ACKERMANN, K. E. Snoezelen – podpora nebo požadavek? 
[online]. [cit. 2020-06-10].  Dostupné z: https://3lobit.cz/snoeze 
len-podpora-nebo-pozadavek/ 

2.

 

BODEČKOVÁ, D. Snoezelen jako terapeutická metoda. 

Olomouc, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v 

Olomouci. Pedagogická fakulta. Ústav speciálněpedagogických 
studií. 

3.

 

CLELAND, C. C., & CLARK, C. M. Sensory deprivation and 
aberrant behavior among idiots. American Journal of Mental 
Deficiency. 1966, 71(2), 213–225.  

4.

 

FAJMONOVÁ, J., & CHOVANCOVÁ, M. Snoezelen: 

možnosti využití snoezelenu při práci s žáky v základní škole 
speciální. 1. vydání. Praha: IPPP – Institut pedagogicko-

psychologického poradenství ČR, 2008. ISBN 978-80-86856-
39-1. 

5.

 

FILATOVÁ, R. Snoezelen-MSE. 1. vydání. Frýdek-Místek: 
Kleinwächter Josef, 2014. 160 s. ISBN 978-80-905419-3-1. 

6.

 

FILATOVA, R., JANKŮ, K. Snoezelen. 1. vydání. Frýdek-
Místek: Kleinwächter Josef, 2010. ISBN 978-80-260-0115-7.  

7.

 

FOWLER, S. Multisensory Rooms and Environments: 
Controlled Sensory Experiences for People with Profound and 
Multiple Disabilities. London: Jessica Kingsley, 2008. ISBN 
9781843104629. 

8.

 

HRČOVÁ, J. Snozezelen u intaktní populace. [online]. [cit. 
2020-05-20]. Dostupné z: https://3lobit.cz/snoezelen-u-
intaktni-populace/ 

9.

 

HULSEGGE, J., VERHEUL, A. Snoezelen: Another World: A 
practical book of sensory experience environments for the 
mentally handicapped. London: Rompa, 1987. ISBN 
9780951282106. 

10.

 

JANKŮ, K. Využívání metody Snoezelen u osob s mentálním 
postižením. Ostrava: Ostravská univerzita, 2010. ISBN 978-80-
7368-915-5. 

11.

 

KOK, W., PETER, J., & CHOUFOUR, J. Snoezelen. 
Amsterdam: Bernardus Expertisecentrum/Fontis, 2000. 

12.

 

MERTENS, K. Snoezelen-eine Einführung in die Praxis. 
Dortmund: Verlag mo-dernes Lernen, 2003. ISBN 3-8080-
0518-1.  

13.

 

MÜLLER, O. Terapie ve speciální pedagogice. Praha: Grada, 
2014. ISBN 9788024789910. 

14.

 

OPATŘILOVÁ, D. Metody práce u jedinců s těžkým 
postižením a více vadami. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 
ISBN 80-210-3819-5. 

15.

 

PONECHALOVÁ, D. Snoezelen: úvod do tématiky. 
Bratislava: 3lobit, 2009. 

16.

 

Průvodce konceptem Snoezelen-MSE [online]. [cit. 2020-05-
15]. Dostupné z: http://www.snoezelen-mse.cz/wp-conte 
nt/uploads/2017/05/Pruvodce_ISNA.pdf 

17.

 

TRUSCHKOVÁ, P. Snoezelen jako terapie nových možností. 
Speciální pedagogika. 2007, 17, 88–93. 

18.

 

YERKES, R. M., & DODSON, J. D. The relation of strength of 
stimulus to rapidity of habit

‐formation. Journal of comparative 

neurology and psychology. 1980, 18(5), 459-482. 

 

Vol. 9, Issue 1

90