GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

3.

 

VYBAVENÍ SNOEZELENU 

 
Vybavení snoezelenu, by

ť základní, mělo by poskytovat možnost 

vytvořit multismyslovou nabídku, široké a regulovatelné spektrum 

smyslových podnětů, přinášející nové zkušenosti, poznání, radost 
a relaxaci (Filatová, 2014; Fowler, 2008).      
                                    

Na trhu je nepřeberné množství pomůcek speciálně vytvořených do 

multismyslového prostředí. Tyto pomůcky pomáhají rozvoji 

představivosti, usnadňují vnímání a také osvojování nových 

zkušeností a informací. Při volbě pomůcek dbáme nejen na cíl a 
téma pobytu, 

ale také eliminujeme riziko přesycení klienta a aktivně 

bráníme překročení bodu zlomu (Filatová, Janků, 2010). Za základní 
vybavení snoezelenu je považována vodní postel, dostatek 

relaxačních zón zajištěných sedacími vaky, polštářky, houpací sítí 
apod. Dál

e můžeme zmínit trampolínu, vodní válec, optická vlákna, 

zrcadla, lávové lampy, deky. Zapomenout bychom při vytváření 

multismyslového prostředí neměli na projektor, kvalitní 

audiotechniku a jednoduché nástroje (sadu Orfeova instrumentáře, 

případě kompletní muzikoterapeutickou sadu). Čichové stimuly 

zajišťujeme prostřednictvím aromalamp, difuzérů, svíček a vonných 

esencí, koření a olejů. Somatickou a hmatovou stimulaci poskytnou 

nejrůznější masážní předměty, žínky, ponožky, kartáčky, hmatové 

váčky, taktilně-haptické stěny apod. Využití jednotlivých pomůcek 

není striktní a řídí se potřebami klientů a fantazií a kreativitou všech 

účastníků pobytu ve snoezelenu (Müller, 2014; Fajmanová, 

Chovancová, 2008; Opatřilová, 2005). 
 

Verheul a Mertens (in Janků, 2010, s. 141) popsali základní 

prostředí snoezelenu, které můžeme operativně a flexibilně měnit 

podle aktuální situace, klientů, cíle a tématu pobytu. Měli bychom 
dodržet základní pravidla, kdy místnost: 
 


 

„musí mít odpovídající teplotu (22–24 ºC); 



 

musí být dobře větratelná a příjemně voňavá; 



 

musí být správně osvětlená; 



 

musí být vybavena pohodlnými sedačkami, lehátky, polštáři, 
pohodlnými dekami; 



 

musí mít dostatek místa pro ty, kteří se chtějí stranit okolí a 

vytvořit si osobní prostor samostatně; 



 

musí mít dostatek hudební techniky a zvukového materiálu 
(s 

možností přiměřeného ovládání hudby).“ 

 

V praxi se můžeme setkat se snoezeleny rozličných podob, rozlohy 
a 

vybavenosti. Jako základní bývá doporučována rozloha 25 m². Do 

takto prostorné místnosti jsme schopni instalovat základní vybavení 

a pracovat zde se skupinou pěti klientů, aniž by prostor působil 

stísněně. Abychom dosáhli kvalitního prožitku, je důležité izolovat 

snoezelen od vnějších rušivých vlivů. Při plánování tohoto 

multismslového prostředí tedy pečlivě rozmýšlíme umístění v rámci 

budovy. Optimálně bychom se měli vyhnout blízkosti výtahu, 

jídelny a kuchyně a také frekventované chodby a rušné ulice. 

Důležitá je také možnost variabilní obměny, abychom vždy vytvořili 

prostředí bezpečné pro konkrétního klienta. Cíleně tak schováme 

pomůcky a vybavení, které by v klientovi vyvolávalo úzkost a 

nelibé pocity. Zajišťujeme také dobrou větratelnost místnosti (jako 

vhodnější se nám jeví zachování oken, která lze snadno zatemnit, 
namísto klimatizace) a schopnost údržby (využíváme omyvatelnou 

podlahovou krytinu nebo koberec s nízkým vlasem). Při výběru 

vybavení a pomůcek dbáme na bezpečnost. Z tohoto pohledu se jeví 
j

ako výhodné pořízení některých pomůcek od autorizovaného 

výrobce. Máme na mysli zejména vodní postel, vodní válce či 

optická vlákna. Doporučováno je také zabudování telefonu, 
abychom v 

případě potřeby měli možnost rychle přivolat pomoc 

(Müller, 2014; Fajmanová, Chovancová, 2008; Filatová, 2014; 

Janků, 2010).  

 

Nezanedbatelným aspektem je také barevné ladění, které ovlivňuje 

celkovou atmosféru místnosti, dotváří jej a má významný vliv na 

naladění klienta. Výhodné je z tohoto pohledu neutrální základní 

ladění prostoru, abychom právě detaily a zvoleným osvětlením 

mohli barevné ladění operativně měnit v závislosti na klientovi, cíli, 

tématu. V praxi se také můžeme setkat s několika typy 

multismyslových prostředí, které již základním uspořádáním i 

barevným laděním predikují vhodnost daného typu pro určitou 

skupinu klientů (Filatová, 2014). Ponechalová (2009) řadí mezi 

základní typy snoezelen místností bílou, tmavou a měkkou (hravou). 

Pagliano (in Janků 2010) pak v rámci širšího zaměření vymezuje 

dvanáct druhů multismyslových prostředí: bílý pokoj (nejběžnější, s 

velkým potenciálem pro variabilní obměnu), šedý pokoj (vhodný k 

utlumení přemíry stimulů, vhodný pro klienty s poruchami 
pozornosti; skýtá prostor pro snížení hyperaktivity a nácvik cílené 
pozornosti), tmav

ý pokoj (s tmavými stěnami, stropem i podlahou; 

slouží převážně k vizuální stimulaci), zvukový pokoj (zvukotěsný, 

obložený dřevem a vybavený hudebními nástroji a vibračními 

pomůckami; slouží převážně k auditivní stimulaci), interaktivní 
pokoj (poskytuje do

statek příležitostí k ovlivnění dění kolem sebe 

pomocí interaktivních spínačů; podporuje rozvoj kognitivních 
schopností a 

kreativity), měkký hravý pokoj (vypolstrovaný, 

eliminující riziko úrazu, vybaven polštáři a měkkými pomůckami; 
rozvíjí hru a kreativit

u), proměnlivý pokoj (velká variabilnost, která 

umožňuje neustálou stimulaci klienta), vodní prostředí (využívá 

bazénu; vhodné pro rozvoj propriorecepce, pohybu, uvědomění si 

vlastního těla),  přenosné prostředí (využívá se u klientů upoutaných 

na lůžko, kdy s mobilním snoezelenem přijdeme přímo za klientem), 

virtuální prostředí (multismyslové prostředí je vytvořeno díky 

počítačové technice; jeho využití není prozatím podrobně 

probádané), inkluzivní prostředí (běžné prostředí zahrady, hřiště, 
které je obohaceno o 

vybrané pomůcky), sociální prostředí (vhodné 

pro rodiče a děti s postižením, vytváří podmínky pro komunikaci, 
sebepoznání a projev emocí). 
 
 

4.

 

MOŽNOST VYUŽITÍ PROSTŘEDÍ SNOEZELEN 

 

Jak již bylo zmíněno, koncept snoezelenu vznikl původně s cílem 
relaxac

e a uvolnění klientů a vytvoření vhodné příležitosti ke 

komunikaci. V průběhu let se v rámci rozvoje konceptu možnosti 

jeho využití rozšířili a v dnešních dnech můžeme hovořit o třech 

možnostech nebo směrech využití multismyslového prostředí. Jeho 
volba pak odvisí od klientely, stanoveného cíle a kompetencí 
a 

kvalifikace průvodce (Filatová, Janků, 2010; Ponechalová, 2009). 

Původní záměr využít snoezelen pro uvolnění a relaxaci přetrval 
a 

dodnes je nabízen jako prostor pro volnočasovou aktivitu. V tomto 

duchu je využíván nejen klientelou s těžkým kombinovaným 

postižením, ale de facto všemi, včetně rodin intaktních, které hledají 

vhodný prostor pro relaxaci a odpočinek. Důraz je kladen na 
vo

lnost, dostatek prostoru a času. Průvodce v tomto případě pouze 

seznamuje s prostředím a možnostmi snoezelenu, ale dále do 

průběhu pobytu nezasahuje. Cílem je zklidnění, vytvoření příjemné 
atmosféry a 

prožití libých pocitů (Filatová, Janků 2010; Opatřilová, 

2005; Ponechalová, 2009). Další možností je využít prostředí 

snoezelenu jako podpůrné edukační metody. Tuto možnost můžeme 

zaznamenat v řadě speciálních škol, ale i pobytových sociálních 

služeb. Svůj význam by měla jistě i v běžných školách, zejména se 
v

zrůstajícím inkluzivním trendem. Cíleně připravené multismyslové 

prostředí podporuje budování vztahů mezi žáky vzájemně a mezi 
žáky a 

pedagogem. Filatová, Janků (2010) vidí jako reálné cíle 

využití snoezelenu v edukačním duchu zejména v rozvoji 
komunikace, motoriky, vnímání, regulaci chování a rozvoj 

seberealizace. Žáci mají jedinečnou možnost k bezpečnému 

projevení s velkou mírou pochopení a přijetí od okolí. Při 

pravidelných pobytech ve snoezelenu dochází také k uvolnění a 

snížení napětí. Prostřednictvím snoezelenu se s žáky můžeme 

Vol. 9, Issue 1

89