GRANT
journal
ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4
EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE
Multisensoriální přístup v kontextu úpravy prostředí
Eva Urbanovská
Adéla Hanáková
1
Miloň Potměšil
2
Kateřina Kroupová
3
Ingrid Navrátilová
4
Jana Zvědělíková
5
6
1
Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; e.urbanovska@upol.cz
2
Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; adela.hanakova@upol.cz
3
Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; milon.potmesil@upol.cz
4
Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; katerina.kroupova@upol.cz
5
Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; ingrid.navratilova01@upol.cz
6
Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; jana.zvedelikova01@upol.cz
Grant: IGA_PdF_2020_007.
Název grantu:
Úprava prostředí pro osoby se zdravotním postižením
Oborové zaměření: AM - Pedagogika a školství
© GRANT Journal, MAGNANIMITAS Assn.
Abstrakt
Úprava prostředí se stává stále více diskutovanou oblastí,
týkající se nejen osob se
zdravotním postižením, ale například i stále
početnější skupiny seniorů. Také při bližším zaměření na skupinu
osob se zdravotním postižením existuje řada podnětů k zamyšlení.
Důležité je uvědomění si skutečnosti, že každý druh, stupeň
a
důsledky zdravotního postižení přináší jiné potřeby a požadavky
na úpravu prostředí. V rámci příspěvku se úžeji zaměříme na
prostředí multismyslových místností (snoezelenu). Naše úvaha
nebude směřována na toto prostředí pouze z hlediska odstranění
bariér,
ale pojetí snoezelenu jako vstřícného prostředí, ve kterém se
lidé cítí dobře, bezpečně a snadno se v něm orientují.
Klíčová slova Multismyslové prostředí, snoezelen, úprava prostředí,
osoba se zdravotním postižením, bezpečí
1.
POJETÍ MULTISMYSLOVÉHO PROS
TŘEDÍ
SNOEZELEN
Jednou z prvních asociací, která se objeví při vyslovení slova
snoezelen jsou pravděpodobně světla, bubliny a kouzla. Jak ale
podotýká Bodečková (2020), kouzlo snoezelenu je ve smyslovém
zážitku, radosti, odpočinku i poznání. Tyto okamžiky můžeme
prožít také v lese, u táborového ohně, na rozkvetlé louce. Proto mají
v praxi své nezastupitelné a důležité místo venkovní multismyslová
prostředí, která nesou přidanou hodnotu přírodního prostředí
a
materiálů. My se však v našem příspěvku zaměříme na snoezelen
ve vnitřních prostorách, jeho pojetí, význam a přípravu vzhledem
k
individualitě každého návštěvníka.
Princip smyslové stimulace a relaxace je obsažen už v samotném
názvu snoezelen. Jedná se o složeninu dvou holandských slov:
snuffelen (cítit, čichat) a doezelen (dřímat, pospávat). V Americe
a v Austrálii je užívaný pojem Multisensory Environment
(multismyslové prostředí), zkráceně MSE. V dnešní době se zkratka
MSE objevuje jako přípona k termínu snoezelen a to s cílem
sjednotit pojetí konceptu a prohloubit mezinárodní spolupráci
(Filatová, 2014).
International Snoezelen Association (ISNA), definuje snoezelen
jako „prostředí, které vytváří pocity pohody, uvolnění, zklidnění, ale
také aktivizuje,
stimuluje a probouzí zájem, řídí a klasifikuje
podněty, vyvolává vzpomínky, organizuje komplexní rozvoj, snižuje
pocity strachu a úzkosti, vyvolává pocity jistoty a bezpečí,
podporuje socializaci a rozvoj vztahů, přináší radost.“ (in Filatová,
Janků 2010, str. 18). Tato pozitiva může prostředí snoezelenu
přinést, pokud senzorická stimulace bude optimální a její intenzita a
poměr bude v souladu s individuálními potřebami návštěvníka. Tak
podle Koka, Petera a Choufoura (2000) poskytneme prostředí
nestresující a
rozvíjející. V roce 2012 byl na fóru v Alabamě
zástupci ISNA-
MSE zdůrazněn význam vzájemného a citlivého
vztahu mezi klientem, zkušenou doprovázející osobou a
kontrolovaným prostředníkem (Filatová, 2014). Jednalo se podle
našeho názoru o velmi významný
okamžik, neboť byl zdůrazněn
princip snoezelenu nejen jako kouzelné světélkující místnosti, ale
jako prostředí, jehož přístupnost, bezpečnost a přínos je založen na
mezilidské interakci a komunikaci. V témže vyjádření byla
podpořena myšlenka využití snoezelenu jako volnočasové aktivity,
terapie či podpory edukační aktivity. Přes řadu definic, vymezení a
přiblížení prostředí snoezelen podotýkají Hulsegge a Verheul
(1987), že k opravdovému, ucelenému a niternému pochopení
podstaty a principu snoezelenu dojdeme až skrze osobní prožitek a
zkušenost.
První hypotézy o pozitivním vlivu multismyslového prostředí, a
tedy náznaky principu snoezelen konceptu, můžeme sledovat již od
60. let 20. století, kdy se objevují první Sensory cafeteria (Kavárny
smyslů). V nich se dvojice psychologů Cleland a Clark (1966)
zaměřovala na zlepšení komunikačních schopností a pozitivní vliv
na chování u osob s mentálním postižením. Dle Mertense (2003) tak
prostřednictvím multismyslové stimulace docházelo k rozvoji
osobnosti klientů s mentálním postižením. O desetiletí později
navázali na myšlenku Sensory cafeteria holandští psychoterapeuti
Vol. 9, Issue 1
86