GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

početní baterie, O

b

 = 

aritmetický průměr výsledku percentilů žáků 

obrázkové baterie, 

t = testové kritérium příslušného typu Studentova 

t-

testu při shodných nebo neshodných rozptylech pro komparaci 

aritmetických průměrů dvou nezávislých výběrů dat, P

t

 

 = 

pozorovaná hladina významnosti testového kritéria příslušného typu 
Studentova t-testu,. Pro statistické vyhodnocení dat získaných 

standardizovaným šetřením bylo využito příslušného typu t-testu pro 

komparaci aritmetických průměrů dvou nezávislých výběrů dat a 
analýza rozptylu ANOVA, kde F = hodnota pozorovaného kritéria, 

P = hodnota pozorované hladiny významnosti. V případě, že P 
hodnota byla menší než 0,05, podrobili jsme data post-hoc analýze. 

Výsledky u žáků čtvrtých tříd spádových základních škol ze 

sociálně vyloučených lokalit nám v závislosti na percentilu měření 

ukázaly dvě základní hodnoty. F hodnota byla 5,22 a P hodnota 
0,006, tedy menší než 0,05. Mezi komparovanými soubory nejsou 
proto sledované rozptyly shodné. Statisticky významné rozdíly mezi 

testovými bateriemi na pětiprocentní hladině významnosti následně 

spatřujeme mezi kategoriemi slovních a početních baterií (t = 2,256, 
P

t 

= 0,025), slovních a obrázkových (t = 3,090, P

t 

= 0,002). Naproti 

tomu při komparaci početních a obrázkových baterií (t = 0,870, 
P

t 

 

= 0,385) standardizovaného Testu kognitivních schopností-TKS, 

rozdíly nevidíme. 

Zjištěný celkově nízký percentilový skór v jednotlivých testových 

bateriích nás nepřekvapuje. Na výsledcích je dobře patrná i jejich 

klesající úroveň v rámci jednotlivých baterií. V tomto zjištění 
dle našeho názoru úzce koreluje fakt, že rozvoj kognitivních 

schopností se děje na základně slovního a početního základu 
jedince. Oblast matematiky je 

důležitá k úspěchu v moderní 

společnosti. Jedná se o jazyk přírodních věd a způsob uvažování 

rozvíjející kritické i logické myšlení a tím i naši orientaci ve světě. 
Domníváme se však, že rozvoj matematické gramotnosti je úzce 

propojen a děje se v součinnosti s čtenářskou gramotností.  
 
Obr. 1:

 

Intervalový graf výsledků v závislosti na percentilu měření 

v 

jednotlivých testových bateriích žáků čtvrtých tříd spádových 

základních škol ze sociálně vyloučených lokalit (S

b

 = slovní baterie, 

P

b 

= početní baterie, O

b

 

 = obrázková baterie) 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 
Obr. 2:

 

Intervalový graf výsledků v závislosti na percentilu měření 

v 

jednotlivých testových bateriích žáků čtvrtých tříd spádových 

základních škol ze sociálně vyloučených lokalit/deskripce dívky 

výzkumného šetření (D = dívky, S

b

 = slovní baterie, P

b 

= početní 

baterie, O

b

 

 = obrázková baterie) 

 

 

Výsledky u dívek výzkumného šetření (obr. 2) nám v závislosti 
na 

percentilu měření ukázaly dvě základní hodnoty. F hodnota byla 

3,90 a P hodnota 0,023, tedy menší než 0,05. Mezi komparovanými 
soubory nejsou proto sledované rozptyly shodné. Statisticky 

významné rozdíly mezi testovými bateriemi na pětiprocentní hladině 

významnosti následně spatřujeme mezi kategoriemi slovních 
a 

početních baterií (t = 2,737, P

t 

= 0,008), slovních a obrázkových 

(t = 2,060, P

t 

= 0,043). Naproti 

tomu při komparaci početních 

a obrázkových baterií (t = -0,319, P

t 

Vzhledem k 

orientaci vzdělávání na koncepci celoživotního učení 

je 

zřejmé, že na veškeré vědomosti a dovednosti je v současné době 

nutné nahlížet z hlediska jejich využitelnosti pro život a pro dobré 

uplatnění ve společnosti. Čtenářská gramotnost již proto nemůže 
být 

chápána jako prostá schopnost číst v technickém slova smyslu, 

tedy jako dovednost získávající na prvním stupni základní školy 
a sloužící pouze k jednoduchému dešifrování a 

porozumění textu. 

Současné pojetí čtenářské gramotnosti musím být mnohem širší 
a 

zahrnovat v sobě schopnost porozumět mnoha různým typům 

textu vztahujícího se k 

nejrůznějším situacím ve škole i mimo školu, 

přemýšlet o jejich smyslu a umět jej vyložit a interpretovat. Je nutné 

brát 

akcent 

především 

na 

funkční 

povahu 

čtení. 

Ta je 

charakteristická procesem čtenáře, který pomocí nejrůznějších 

postupů, dovedností a strategií dojde k porozumění čtenému textu a 
navíc i k 

jeho udržení a podpoře. Samotné čtení se proto stále více 

stává a je využíváno jako nástroj k 

dosažení dalších dílčích cílů 

související s 

celkovým uplatněním jedince ve stále se rychleji 

měnícím světě.  

= 0,751) standardizovaného 

Testu kognitivních schopností-TKS, rozdíly nevidíme. 

 

Naproti tomu u chlapců výzkumného šetření (obr. 3) jsme zjistili, 
že F hodnota byla 2,68 a P 

hodnota 0,072, tedy větší než 0,05. 

Mezi komparovanými soubory jsou proto sledované rozptyly 
shodné. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Vol. 9, Issue 1

84