GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

 

 

Mezoekonomika

 

 

Čestmír Jarý
 

1

 

1

 

 

Západočeská univerzita; Univerzitní 22 Plzeň; jary@kem.zcu.cz 

 
Grant: SGS-2018-042  
Název grantu: Aplikace kvantitativních metod v ekonomii   
Obor

ové zaměření: AH - Ekonomie 

 

© GRANT Journal, MAGNANIMITAS Assn. 

 
 

Abstrakt 

Ekonomický vývoj od průmyslové revoluce vytvořil 

prostředí mikro a makro sféry. Globalizace ale doplnila tuto 

strukturu ještě o mezoekonomiku. Současnost ukazuje, že národní 

ekonomika je závislá na několika málo velkých firem, které 

vytvářejí rozhodující část hrubého národního produktu. To však 
vede k posilování jejich síly na trhu, kterou však mohou 

přetransformovat i do politického vlivu. Většinou se jedná o 

nadnárodní společnosti, ale existují i výjimky v podobě čistě 

národních firem. Příkladem je např. Agrofert. Stať si klade za cíl 

charakterizovat tuto strukturu a ilustrovat daný problém na české 
ekonomice.

  

Klíčová slova mezoekonomika, mikrosféra, makrosféra, 
transnacionální monopoly, ekonomická struktura  
 
 
 

1.

 

ÚVOD  

 

Již od období průmyslové revoluce na přelomu 18. a 19. století se 

potupně vyvíjí struktura jednotlivých ekonomik z pohledu velikosti 

firem. Od relativně homogenní struktury, kdy velikost většiny 

podniků byla relativně stejná, tak v období technicko – vědecké 
revoluce dochází k zásadní diverzifikaci na velké v postavení 

monopolů a drobné podřizující subjekty. Tento trend zesílil 
v 

současném období globalizace. Na jednu stranu vytvoření 

relativně jednotného světového trhu prohloubilo konkurenční 

prostředí tím, že dochází ke střetu firem z různých regionů. Na 

druhou stranu toto prostředí umožňuje posilování ekonomické síly 
velkých firem. V 

jednotlivých národních ekonomikách se vytváří 

specifická relativně málopočetná skupina velkých firem, která má 
zásadní vliv na makroekonomiku. Tu pak nazveme 

mezoekonomikou. Stať si klade za cíl popsat tento pohled a 

ilustrovat na příkladu české ekonomiky.  
 
 

2.

 

ZÁKLADNÍ POHLEDY NA STRUKTURU 
EKONOMIKY 

 

2.1

 

Tradiční pohled  

 
Obecná ekonomická teorie již z dob Adama Smitha rozlišovala 

přístup mikroekonomický a makroekonomický. Jedním z vrcholů 

mikroekonomického pohledu se považuje přístup britského 
ekonoma Alfreda Marshalla (Marshall, 1997) se svým dílem 
Principles of Economics

. Zaměřuje se na chování jednotlivců, firem 

a států na trhu a vysvětluje základy nabídky, poptávky, mezního 

užitku či nákladů na výrobu. Makroekonomie se naopak zabývá 

zkoumáním ekonomického systému jako celku. Popisuje, jakými 

mechanismy jsou tvořeny veličiny jako hrubý domácí produkt, 

agregátní nabídka, agregátní poptávka, inflace, nezaměstnanost, 

úroková míra nebo měnový kurz. Hrubý domácí produkt je měřen 

pomocí národních účtů, jejichž sestavování je v makroekonomii 

klíčové.  Jedním ze základních makroekonomických modelů je IS-

LM model zobrazující vztah peněžního trhu a trhu zboží a služeb, 

který představil Hicks (Hicks, 1937). Tyto dva hlavní pohledy na 

ekonomii byly ve druhé polovině dvacátého století doplněny o 
mezoekonomický pohled. 
 
 

2.2

 

Definice mezoekonomiky 

 
V 

literatuře lze nalézt řadu výkladů a využití mezoekonomiky, které 

se od sebe liší. Jedním z 

prvních autorů, kdo vyzdvihoval význam 

mezoekonomiky, je korejský ekonom Yew-Kwang Ng. Ve studii 
(Yew Kwang, 1986) 

zkoumal důsledky nedokonalé konkurence na 

makroekonomické ukazatele prostřednictvím mezoekonomiky, 
kterou využil jako spojnici mezi mikroekonomickým a 
makroekonomickým pohledem na ekonomiku pro dosažení 

rovnováhy na trhu. Makroekonomickou analýzu zbavil předpokladu 

dokonale konkurenčního trhu a přiblížil ji tak více podmínkám, 

které převládali na skutečném trhu. Kwang poznatky o 
mezoekonomice dále prohluboval. Mezoekonomický pohled 

aplikoval například na vysvětlení dlouhotrvající recese (Yew-
Kwang, 1992). 

Za hlavního představitele mezoekonomiky je považován britský 
ekonom Stuart Holland. Ten ve své teorii vychází z 

předpokladu, že 

ekonomiku země silně ovlivňují velké firmy, ze kterých se v rámci 
ekonomiky formuje speciální sektor, tzv. mezoekonomika. Ve své 

teorii uvádí, že jedno až dvě procenta velkých firem vytvářejí ve 

vyspělých zemích přes 50 % veškeré produkce země. Vzniká tak 

nedokonalý trh, který velmi ovlivňují velké firmy v pozici 

monopolu či oligopolu. Za úspěchem velkých firem stojí především 

jejich lobbovací síla, specifické možnosti boje s konkurencí, daňové 

optimalizace či úspory z rozsahu. Síla těchto firem nespočívá dle 
(Holland, 1987) jen v jejich ekonomické síle, ale i politické. Velké 

firmy mají sílu měnit zákony v dané zemi a ovlivňovat celou 

společnost. Dle (Blažek, a další, 2002) existuje několik způsobů 
omezení vlivu velkých firem v ekonomice: 

1.

 

Posílení regulační role státu 

2.

 

Využití legislativních nástroj

ů (velké společnosti musí 

zveřejňovat své záměry, účetnictví, míru investic a 

podléhat větší kontrole od státu). 

Vol. 9, Issue 1

29