GRANT
journal
ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4
EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE
dostupnosti a poskytování v rámci Slovenska. Považujeme za nutné
identifikovat rodinné sociální poradenství, z důvodu jeho
efektivního rozvoje a jeho dostupnosti pro rodiny v rámci celého
Slovenska. Předpokládáme, že daný výzkum bude přínosem nejen
pro akademickou půdu ale i pro rodiny v jednotlivých krajích
Slovenska a sociálních poradců pracijúcich s danými rodinami.
Zdroj
: "Potřeba a poskytování služeb zaměstnanosti a
doprovodných služeb pro obyvatele městské části Bratislava -
Ružinov", který realizovala autorka Jarmila Filadelfiová (2006) -
závěrečná zpráva z empirického výzkumu - www.agenturano.sk
2.
PROCES SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ A
POSTAVENÍ SOCIÁLNÍHO PORADCE V
PORADENSKÉM PROCESU
Poradenský proces představuje strukturu mapující jednotlivé etapy
poradenské práce se sociálním klientem a monitorující využívané
metody a formy v rámci sociálního poradenství. Proces poradenské
práce je do značné míry podmíněn počtem lidí, kteří se aktivně
zapojují do řešení problému. Svá specifika má individuální
poradenská spolupráce s klientem, která má vysokou hodnotu pro
jednotlivce, poradenská práce s párem je centrálně
zaměřena na
vztahové problémy, poradenská práce s rodinou účinně využívá
možnosti práce s celým rodinným systémem a poradenská
skupinová práce efektivně pracuje se skupinovou dynamikou a
synergickým efektem.
2.1
Proces sociálního poradenství
Jednotlivé etapy poradenské spolupráce mezi poradcem a klientem
by se daly shrnout do následujících
bodů:
první informace o problému a o klientovi
první kontakt s klientem, prezentace problému klientem
doplnění údajů, pokud je to pro další spolupráci na řešení
problém potřebné
formulování pracovní diagnózy
vytvoření kontraktu s klientem o podmínkách, pravidlech a
způsobu spolupráce
sp
olečné stanovení cílů spolupráce a strategií řešení problémů
klientem a poradcem, motivace a povzbuzení klienta
konkrétní spolupráce klien
ta a poradce na řešení problémů
ukončení spolupráce s klientem po vyřešení problému, po
naplnění očekávání obou stran nebo po neúspěšné snaze
problém vyřešit
k
atamnéza, společně dohodnuté kontaktování poradce klientům
po ukončení spolupráce, které má ověřovací význam zejména
ve vztahu k trvalým pozitivním změnám (Gabura 2013).
2.2
Postavení sociálního poradce v poradenském procesu
Základem úspěchu pro každého poradce je navázání autentického a
otevřeného vztahu s klientem. Poradce sám je pro klienta zrcadlem a
vzorem, jak může probíhat samotná komunikace, která klienta
posune dál a umožní mu nadhled nad svou situací.
"Sociální pracovník je profesionál, který disponuje osobitými
předpoklady, vlastnostmi a schopnostmi. Přispívá ke zlepšení
situace a vybízí jednotlivce, skupinu, komunitu či společnost k
správným postojem. Snaží se řešit a eliminovat poruchy a odrazující
faktory v inte
rakci se sociálním prostředím, vede klienta k vlastní
odpovědnosti, k rozvoji kritického myšlení z hlediska budoucích
potřeb pokud účelnému využití vlastních zdrojů. Očekávané efekty
sociálního pracovníka se projeví v momentě nezávislosti sociálního
klienta "(Strieženec, 2006, s. 19).
"Úkolem sociálního pracovníka je každého klienta pochopit, zajímat
se o něj vcítit se do něj, jaký je, držet mu palce -proste mít ho rád,
vidět v něm i ty dobré stránky, které ostatním unikají" (Kopřiva,
1997, s. 21 ).
Osobnost sociálního pracovníka poradce je prvním, základním a tím
nejdůležitějším vkladem do vlastní profese. Je integrujícím prvkem
různých způsobů, forem a přístupů práce s klientem, přičemž každý
z nich vyzdvihuje význam osobnosti pracovníka z profesionálního i
lidského hlediska. Souhlasíme s J. Gabura (2005, s. 70), když říká,
že
"základním pracovním nástrojem poradce je v převážné většině
případů on sám". Osobnostní výbava a životní
zkušenost poradce
přímo determinuje úspěch nebo neúspěch vzájemné spolupráce s
klientem. V pomáhajících profesích se poradce angažuje celou svou
osobností. Nejsou to jen jeho teoretické poznatky, praktické
zkušenosti a dovednosti, ale i jeho životní styl, světonázor, pozice a
role, které ve společnosti
zastává a plní a ve vý
znamné míře i
prožívání sociálního pracovníka v kontaktu s klientem, které je
zdrojem množství pocitů, nápadů a představ. Význam osobnostních
kvalit zvýrazňuje i fakt, že v poradenském procesu se pracovník pro
klienta může stát vzorem nebo modelem, který ztělesňuje pro něj
důležité charakteristiky
.
Zdroje
1.
GABURA, J. 2005. Sociálne poradenstvo. Bratislava:
Občianske združenie Sociálna práca, 2005, s. 222. ISBN 80-
89185-10-XGABURA, J.: Sociálne poradenstvo. Bratislava:
OZ Sociálna práca, 2004.
2.
GABURA, J. 2013. Teória a proces sociálneho poradenstva.
Bratislava : IRIS, 2013. 65 s. ISBN 978-80-89238-927.
3.
LEVICKÁ, J. 2003. Metódy sociálnej práce, Trnava: Trnavská
univerzita. 2003. 121 s. ISBN 80-89-074-38-3.
4.
STRIEŽENEC, Š. 2006. Teória a metodológia sociálnej práce:
vybrané problémy. Trnava: Tripsoft, 2006. 295 s. ISBN 80-
969390-4-1
5.
SCHAVEL, M., OLÁH, M. 2010. Sociálne poradenstvo a
komunikácia: 4.vyd. Bratislava: VŠZaSP sv. Alžbety, 2010.
218 s. ISBN 80-8068-487-1.
6.
Zákon NR SR
č. 219/2014 Z. z. o sociálnej pomoci a o
sociálnej práci a o podmienkach na výkon niektorých
odborných
činností v oblasti sociálnych vecí a rodiny.
7.
Zákon NR SR
č. 448/2008 Z. z. o sociálnych službách.
8.
Zákon NR SR
č. 195/1998 Z. z. o sociálnej pomoci.
9.
Potreba a poskytovanie služieb zamestnanosti a sprievodných
služieb pre
obyvateľov mestskej časti Bratislava – Ružinov, ktorý
realizovala autorka Jarmila Filadelfiová (2006) –
záverečná správa
z empirického výskumu – www.agenturano.sk
Vol. 9, Issue 1
28