GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

 

Mary Richmond pracovala na úseku péče o mládež a usilovala o 

vypracování jedné z metod sociální práce, konkrétně o vypracování 

a stanovení sociální diagnózy a vytvoření základního metodického 

postavení v případové práci.  
 
V r. 1917 své teoretické a praktické znalosti shrnula v knize Social 
Diagnosis (Socialna diagnóza). Usilovala o spravedlivé a objektivní 

posuzování sociálních případů. Ve svém díle se věnovala 

problematice techniky sociální evidence, procesům vedoucím ke 
stanove

ní sociální diagnózy a jednotlivým typům sociální práce. 

Velkým přínosem pro společnost byly instituce, které se zaměřovaly 

i na poradenství. V ČSR vznikaly postupně tyto instituce: např. 

Česká akademie pro sociální práci, Masarykova akademie práce, 
psycho

technické ústav, Sociální ústav ČSR a jiné. Československou 

republiku při svém zrodu v oblasti sociální práce ovlivnila právě 

skončená 1. světová válka. (M. Schavel - M. Oláh, 2008).  

 
 

1.2

 

 Definice a charakteristika sociálního poradenství 

 

Existuje několik definic poradenství. Někteří autoři charakterizují 

poradenství jako výměnu informací (např. Plessen a Bommer), 

někteří jako proces učení, jiní a mezi nimi i Schubenz, zase jako 

základní fenomén lidské interakce. Jsou autoři, kteří definují 

poradenství jako vědecky podložené vysvětlování a ovlivňování 

lidského chování s cílem minimalizovat své problémy a postupně 

tak zajistit optimální fungování jedince ve společnosti. Na 

Slovensku jsou to hlavně autoři jako Gabura a Strieženec. 
Nahlédneme n

a samotný Zákon č. 195/1998 Sb. o sociální pomoci, 

ten vymezuje sociální poradenství jako:  
 

„Odbornou činnost zaměřenou na zjištění rozsahu a charakteru 

hmotné nouze nebo sociální nouze, na zjištění příčin jejího vzniku, k 
poskytnutí informací o možnostec

h řešení hmotné nouze nebo 

sociální nouze a na usměrnění občana při volbě a uplatňování forem 
sociální pomoci; sociální poradenství se poskytuje zejména 
rodinám“. 

 

Širší chápání sociálního poradenství uvádí Gabura (2013, s. 49), 
který definuje sociální poradenství jako proces, který je "založen na 

vztahu sociálního klienta a sociálního poradce, který se uskutečňuje 

prostřednictvím komunikace, využívajíc při tom různé formy a 
metody sociální práce, a jehož cílem je zvýšit kvalitu života klienta 

za pomoci mobilizace jeho vnitřních a vnějších zdrojů jeho 

přirozeného prostředí".  
 

K ohraničení činnosti sociálního poradenství významně přispěla 
legislativní úprava, a to 

zákon č. 195/1998 Sb. o sociální pomoci av 

současnosti platný zákon č. 448/2008 Sb. o sociálních službách. K 
profesionalizaci sociálního poradenství a pro základ na jeho 

zkvalitnění přispěl mimo jiné i zákon č. 219/2014 Sb. o sociální 
práci ao podmínkách p

ro výkon některých odborných činností v 

oblasti sociálních věcí a rodiny. V současnosti už můžeme mluvit, 
že máme "

dokončen systém poradenství, což znamená

:  

 
  
1.

 

jednotné chápání poradenství podle vlastní 

vědní oblasti,  

2.

 

rozpracované metodiky a techniky,  

3.

 

vlastní teoretické práce, i práce 

zahraničních odborníků,  

4.

 

stanovené kdo a za jakých podmínek 

může poradenství 

vykonávat,  

5.

 

dobudovány 

vnější atributy, ke kterým patří legislativa , 

existence stavovské profesionální organizace "(Levická, 2003, 
s. 105). 

 
 
 

1.3

 

Výskumy v sociálním poradenství 

 

Poukážeme na výzkum s názvem "Potřeba a poskytování služeb 

zaměstnanosti a doprovodných služeb pro obyvatele městské části 
Bratislava - Ružinov", který realizovala autorka Filadelfiová (2006). 
Tento výzkum se zabýval studiem poskytovaných sociálních služeb 

v městské části Ružinov a zjištěním, které služby u osmém obyvatel 

absentují. Řada respondentů projevili zájem o poradenské služby, 

které v této lokalitě chybí. Největší zájem se projevil o poradenství v 
oblasti sociálních 

věcí a sociální pomoci, které si vybrala více než 

polovina dotázaných. Velmi vysoko je preferované i právní 
poradenství, o které projevilo zájem 47,8% celkového souboru. 

Téměř 30% zkoumaných si v rámci tří možností zvolilo poradenská 
centra první pomoci v krizových situacích.  
 

Mezi dalších druhů využívání poradenství se zařadilo poradenství 

při hledání zaměstnání a bezplatné poradenství pro občany v hmotné 
nouzi - 

svůj výběr jim přisoudila pětina dotázaných. Mezi posledně 

místa v žebříčku získalo poradenství pro mladé rodiny a manželská 

poradna. V rámci volných odpovědí se objevil poptávka po dvou 
nových druzích poradenství a to poradenství v oblasti zdravotnictví 

a volnočasové poradenství pro různé věkové kategorie (dospělí i 

děti, kultura i sport). Zájem obyvatel Ružinově o poradenské služby 

je poměrně vysoký a koncentruje se především do sociální oblasti, 

žádané je však i právní poradenství a poradenství s nezaměstnanými. 

Starší lidé upřednostňovali poradenství z oblasti zdraví a 
zdravotnictví, mladší ro

čníky zase poradenství pro rodiny. 

 
V roce 2011 autorka Repková realizovala výzkum s názvem 

Veřejní 

a neveřejní poskytovatelé sociálních služeb na Slovensku - analýza 
Centrálního registru sociálních služeb. 

Součástí výzkumu bylo i 

poskytování sociálního 

poradenství jako odborné činnosti veřejných 

a neveřejných poskytovateli, přičemž překvapující pro autorku byla 

zjištěna skutečnost poskytování základního sociálního poradenství 

jako nejčastěji se vyskytujícího druhu odborné činnosti a to až 56% 
ze všech registrací v této oblasti, které se vázaly na registrace 

neveřejných poskytovatelů. Současně ale poukazuje na matoucí, až 

nepravdivý pohled, že veřejní poskytovatelé, tedy města, obce a 
vyšší územní celky základní sociální poradenství ve sledovaném 
období ne

poskytovaly. Podle platné právní úpravy patří taková 

činnost mezi jejich základní kompetence, které vykonávají činnosti 

ve veřejném zájmu, a to bez povinnosti registrace. Z tohoto pohledu 
považuje autorka vykazování zejména základního sociálního 
poradenstv

í přes Centrální registr v rámci odborných činností podle 

Zákona NR SR č. 448/2008 ZZ o sociálních službách za částečně 

matoucí. Celospolečenské výzkumy se spíše zaměřují na jednotlivé 

problémové oblasti týkající se více jednotlivců než rodiny. Důkazem 
je 

Institut pro výzkum práce a rodiny, který předkládá realizované 

výzkumy spíše zaměřené na jednotlivé problémové oblasti 

dotýkající se více jednotlivců než rodiny jako celku, důkazem je 
na

př. výzkum od autorky Bodnárové: "Zmapování stávající sítě 

všech typů zařízení pro děti na území Slovenské republiky". Ani 

Sociologický ústav a občanské sdružení Rada pro poradenství v 

sociální práci nedisponují relevantními výzkumy zaměřenými na 

rodinné sociální poradenství. Externí databáze zahraničních 

výzkumů jako EBSCO (http://web.b.ebscohost.com) a Summon 
(http://kurk.summon.serialssolutions.com) poukazují na sociální 
poradenství z pohledu jednotlivých problémových oblasti 
jednotlivce jako i rodiny. Autorka Terry, Linda L. výzkumem 
"Family Counseling in the Schools: A Graduate Course", poukazuje 

na literatury popisující širokou škálu projektů a přístupů, 

zabývajících se aplikací teorie a praxe rodinných systémů ve 

školním prostředí (www.web.a.ebscohost.com ). Vnímáme to 

pozitivně zejména z pohledu ukotvení a rozšiřování rodinného 

sociálního poradenství. Přesto reprezentativní výzkumy na toto téma 

na Slovensku absentují a proto iz tohoto důvodu vnímáme potřebu 

věnovat se rodinnému sociálnímu poradenství z pohledu jeho 

Vol. 9, Issue 1

27