GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

 

 

Sociální poradenství s dysfunkční rodinou 

 
 
Zuzana Hrabovská

1

 

1

 CPPPaP BA 2, 

Drieňová 36,  82102 Bratislava; email: hrabovska82 

Katolícka univerzita v Ružomberku, Pedagogická fakulta, Katedra Sociálnej práce, Hrabovská cesta 1, 03401  Ružomberok 

@gmail.com 

 
Grant: 2019_114 
Název grantu: MMK2019 
Obor

ové zaměření: AN - Psychologie 

 

© GRANT Journal, MAGNANIMITAS Assn. 

 
 
Abstrakt 

V příspěvku jsme se věnovali definici a charakteristice 

sociálního poradenství, jeho vývoji ve světě a na Slovensku. 

Věnovali jsme pozornost procesu sociálního poradenství a postavení 
sociálního poradce v samotném poradenském procesu. Také jsme si 

přiblížili jednotlivé etapy poradenské spolupráce mezi poradcem a 

klientem a přišly jsme je do jednotlivých bodů. Přinesli jsme i 
výsl

edky výzkum u obyvatel městské části Bratislava - Ružinov 

nazvané "Potřeba a poskytování služeb zaměstnanosti a 

doprovodných služeb pro obyvatele městské části Bratislava - 
Ružinov". 
 

Klíčová slova

 

sociální poradenství, sociální poradce, poradenský 

proces 
 
 
 

1.

 

SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ 
 

Problematika sociálního poradenství se stává aktuální v období, kdy 

se hromadí sociální problémy. V současné době se neustále zvyšuje 

počet lidí, kteří jsou odkázáni na pomoc státu, nacházejí se v 
sociální a hmotné nouzi a nejsou s

chopni řešit své problémy bez 

pomoci jiné osoby nebo instituce. Sociální poradenství jako pojem, 

ale i jako nástroj praktického uplatňování sociální pomoci, 

předchází v současné době určitým vývojem. Začátek formování 
jeho pojmového a obsahového vymezení nemá dlouhou historii a 

určitě není ukončena. Přestože uplatnění sociálního

 

poradenství 

bylo přirozenou součástí práce sociálního pracovníka, konkrétní 

definice tohoto pojmu se objevuje mezi odbornou veřejností až v 

zákoně o sociální pomoci č. 195/1998 Z.z. 
 
 

1.1

 

Vývoj sociá

lní poradenství ve světě a na Slovensku  

 

Poradenství jako metoda začíná formovat koncem 19. a začátkem 

20. století jako součást oblasti v sociální práci. U zrodu sociálního 

poradenství stáli lékaři, psychologové (Robinsovoná, Plant), 
sociologové (Hayes, Payot, Bláha), také pedagogové (Radlinského) 

apod., Kteří hledali řešení pro klienta i mimo své vlastní vědní 
disciplíny. (M. Schavel - M. Oláh, 2008) Rozvoji socialniho 
poradenství jako metody napomohly i první teoretické práce 

zaměřené na odborné, vědecké zpracování poznatků nové vědní 
oblasti - sociální práce, jejíž rozvoj nastal v 30. - 40. letech 20. 

století. Přímým předchůdcem sociálního poradenství byla sociální 

případová práce, založená na sociální diagnostice a sociální 
intervenci, kte

rá má sice mnohem širší záběr než sociální 

poradenství, ale vytvořila bázi na vznik sociálního poradenství jako 
samostatné metody práce se sociálním klientem. V období mezi 

dvěma světovými válkami narostl počet válečných invalidů, sirotků, 
vdov a prohlubovala se chudoba. Reakcí na tuto situaci byl rozvoj 

profesionální i dobrovolnice sociální práce, v níž se již výrazně 
objevovaly prvky sociálního poradenství.  
 
Gabura (2013, s. 44) uvádí, že 

"nejblíže k současnému chápání 

sociálního poradenství byly Jurovského Výchovné poradny pro 

problémové děti, které vznikly v Ústřední charitě na Slovensku a 

fungovaly v letech 1935 až 1939. Po druhé světové válce a převzetí 

moci komunisty se změnil v bývalém Československu politický postoj 
k sociální práci. Komunis

tická ideologie si nepřipouštěla možnost 

sociálních problémů, považovala je za dědictví kapitalistické 

minulosti a naivně předpokládala, že v socialistickém zřízení

 

sociální problémy automaticky vymizí. V období normalizace státní 

byrokracie násilně změnila název poraden na pedagogicko - 

psychologické poradny a tlačila psychologické poradenství do 

područí a závislostí na

 

pedagogickém systému. V období částečného 

politického uvolnění, koncem 60. let, vznikla předmanželská a 

manželská poradna v Bratislavě a postupně se začal systematicky 

budovat systém předmanželského manželského a rodinného 

poradenství, který po živelném začátku přikryl resort práce a 

sociálních věcí. „Předmanželské a manželské poradny 

představovaly dvacet let jediný komplexní poradenský systém v 
sociální oblasti. " 
 
V roce 1908 byla v rámci Pestalozziho-

Frobelovho domu v Berlíně 

založena první ženská sociální škola, jejíž ředitelka byla Alice 

Salomonová. Činnost této školy ovlivnila budování a rozšiřování 

škol sociální péče v Německu od roku 1920 (Schilling, 1999). Alice 
Salomon (Berlin 1872 New York 1948), doktorka filozofie, 

medicíny, aktivní sociální pracovnice, působila v oblasti školství av 
oblasti teorie sociální práce. Napsala 30 odborných publikací z 
oboru sociální práce a 350 odborn

ých článků. Svou rozsáhlou 

vědeckou prací a osobním angažováním se ovlivnila rozvoj sociální 

práce tak, jak se to nepodařilo nikomu před ní. Je považována za 

průkopnici v oblasti sociální práce. Formulovala i hlavní teze praxe 

teorie a vzdělávání v sociální práci (Schiling, 1999) - (M. Schavel - 
M. Oláh, 2008)  
 

Podle A. Salomonovej je cílem sociální péče maximální rozvoj celé 

osobnosti vědomým přizpůsobením se člověka jeho okolí nebo 

přizpůsobením okolí požadavkům a schopnostem postiženého 

člověka. (M. Schavel - M. Oláh, 2008) 
 

Vol. 9, Issue 1

26